Nepřihlášený uživatelKOŠÍK : 0.00 Kč (počet položek : 0)

MENU

  • Titulní strana
  • Košík
  • Novinky
  • Ke stažení

Hledání

    

Sortiment - NORMY

  • Normy ČSN
  • Aktuální nabídka
  • Starší nabídky
  • Jak nakupovat

Sortiment - OSTATNÍ

  • Publikace ČNI (1)
  • Normy TPG (1)
  • Normy TNV (76)
  • Ekonomika (17)
    - SAGIT (15)
    - ANAG (1)
    - GRADA (1)
    - Ostatní (0)
  • Zdvihací zařízení (22)
  • Literatura manažer (10)
    - Jakost (3)
    - Obchod (5)
    - Různé (2)
  • Publikace ekologie (0)
  • Doplňkový prodej (1)
    - Publikace DTO CZ (0)
    - Různé (1)

OBJEDNÁVKY

  • Stav objednávky

PŘIHLÁŠENÍ

Jméno:
  Heslo:

  • Registrace
  • Zapomenuté heslo

DŮLEŽITÉ INFORMACE

  • Aktuální ceník norem
  • Obchodní podmínky
  • Ochrana osobních dat
  • FAQ nejčastější dotazy
  • Kde nás najdete

Ostatní

Tyto stránky jsou kompatibilní s
IE 6 a výše, Opera 9.02.

 

Detail zboží

666823 - ČSN ISO 10348 - Fotografie - Odpadní vody po zpracování - Stanovení obsahu stříbra

Název : 666823 - ČSN ISO 10348 - Fotografie - Odpadní vody po zpracování - Stanovení obsahu stříbra
Označení normy : ČSN ISO 10348
Katalogové číslo : 26296
Třídící znak : 666823
Účinnost : 1997-12-01
Věstník : 1997.11
Strany : 24
Cena :335.00 Kč (DPH= 0%), s DPH= 335.00 Kč
ks
ANOTACE

"ČSN ISO 10348


Norma je identická s ISO 10348:1993. Tato norma obsahuje metody ke stanovení obsahu stříbra v odpadních vodách po fotografickém zpracování včetně metodiky odběru vzorků, jejich uchovávání a analýzy. Jsou známé tři analytické metody se dvěma pomocnými postupy zpracování vzorků: a) metoda plamenové atomové absorpční spektroskopie (AAS), b) dvě potenciometrické jodidové titrační metody (PT). Způsob zpracování závisí na zvolených analytických metodách a na formě vzorku. Jestliže se pro analýzu zvolí metoda AAS, lze vzorky upravené jodkyanem analyzovat přímo. U metody PT existují dva digesční postupy: Digesce A u odpadních vod s nízkým obsahem solí a digesce B u vzorků s vysokým obsahem pevných látek. Podstata normalizovaných zkoušek i jejich provádění je podrobně popsáno. Norma se skládá z těchto kapitol: kapitola 1 - Předmět normy, kapitola 2 - Normativní odkazy, kapitola 3 - Podstata metody, kapitola 4 - Spolehlivost, kapitola 5 - Opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, kapitola 6 - Činidla, kapitola 7 - Laboratorní sklo, kapitola 8 - Odběr a předběžná úprava vzorků, kapitola 9 - Příprava zkoušeného vzorku, kapitolu 10 - Analýza atomovou absorpční spektroskopií (AAS) a kapitolu 11 - Analýza potenciometrickou jodidovou titrací (PT). Konečně je k normě připojena normativní Příloha A, která obsahuje návod na přípravu činidel. Za pozornost stojí již citovaná kapitola 5, která podrobně rozebírá mnohá nebezpečí a rizika. Z ní citujeme: "5.1 Upozornění na nebezpečí. Některé z chemikálií uvedených ve zkušebních postupech jsou žíraviny, jedy, nebo látky jinak nebezpečné. Bezpečná laboratorní práce s chemikáliemi vyžaduje používání ochranných skel nebo ochranných brýlí, gumových rukavic a jiných ochranných prostředků (např. ochranné masky a ochranné štíty) všude, kde je to vhodné. U obzvláště nebezpečných látek jsou uvedena zvláštní upozornění na nebezpečí v textu a v poznámkách pod čarou, avšak běžná opatrnost je nutná u každého chemického postupu. Při prvém uvedení nebezpečné látky v popisu postupu je nebezpečí vyznačeno slovy "kód nebezpečnosti" a kódem sestávajícím z písmene uvnitř lomených závorek "< >", který vyjadřuje druh nebezpečí. (Dvojité závorky "<< >>" se používají ve zvláště nebezpečných případech.) V dalších ustanoveních vyžadujících práci s těmito nebezpečnými látkami se uvádí pouze kód nebezpečnosti. V jednom odstavci se tento kód používá pro danou látku pouze jednou. Podrobné pokyny týkající se práce s chemikáliemi a jejich zředěnými roztoky přesahují rámec této normy. Zaměstnavatel musí své zaměstnance zapracovat a poskytnout jim informace o bezpečnosti a ochraně zdraví v souladu se zákonnými předpisy. Účelem systému kódů nebezpečnosti používaných v této normě je poskytnout uživatelům informaci; tento systém nemusí být nutně v souladu se zákonnými požadavky na označování, které mohou být v jednotlivých zemích odlišné. Výrobcům se důrazně doporučuje, aby každému, kdo s těmito chemikáliemi přichází do styku, poskytli odpovídající informace o nebezpečí, manipulaci, použití a likvidaci chemikálií.5.2 Kódy nebezpečnosti. Škodlivé při vdechnutí, Škodlivé při přímém styku, Škodlivé při požití, <> Požití může ohrozit život, Hořlavina a Okysličovadlo. 5.3 Bezpečnostní opatření. Při všech operacích s pipetami musí být používány pipety s bezpečnostním baničkou nebo pipety s pístem. Toto upozornění na nebezpečí má zásadní důležitost. Digesční postupy musí být prováděny v digestoři. Může se při nich vyvíjet kyanovodík nebo jiné jedovaté látky. Při všech laboratorních pracích musí být nasazeny ochranné brýle. Jodkyan lze rozložit pomocí chlornanu sodného." Jak upozorňuje čl.5.1 jsou i na dalších místech normy speciální upozornění na ochranu zdraví. je to např. v úvodu čl.9.3.2 "Digesce vzorku (Kjeldahl)" a čl.9.3.3 "Úprava pH vzorku". Upozornění v čl. 9.3.2 zní: "Je nutné používat digestoř s ochranným štítem. Při práci je nutné používat rukavice, ochranné brýle a zástěru. Zahřívá se v digestoři s odpovídající ventilací. Při přidávání kyselin nebo peroxidu může nastat bouřlivý var. Uvolňuje se hustý bílý dým (SO3), který je jedovatý a proto je nutno se vyvarovat vdechnutí." Upozornění v čl.9.3.3. zní: "Jestliže se do koncentrované kyseliny sírové (<>)přidává voda příliš rychle, dochází k prudkému varu a rozstřikování. Voda se přidává v malých dávkách za dokonalého míchání a mezi jednotlivými dávkami se ponechá dostatek času na vychladnutí., Hrdlo baňky nesmí směřovat proti osobám. Roztok se zahřeje, aby se rozpustily krystalické soli a potom se ochladí." Kromě toho, ve smyslu čl.5.2 se skoro v každém odstavci normy objevují u chemických látek kódy v (<>) nebo v (<<>>). ČSN ISO 10348 (66 6823) byla vydána v listopadu 1997."

Zpět

Copyright DTO CZ s.r.o.